Den: 25.10. - pondělí 
| (uz jsem si musel psat jaky je den, protoze jsem se ztracel) Sice jsem chtel dnes odjet do Kanchanaburi, ale po chvili me Brus ukecal at tu zustanu jeste jeden den. Vyrazili jsme na postu (zajima me kolik vlastne stoji balik do CR) a meli zavreno, protoze se oslavuji narozeniny krale RAMA V (ted zije RAMA IV, ale V maji oblibeneho). Tak jsme jeli na jeden velky vychodni trh, jenze kvuli svatku maji otevreno jen cinani (slaba 1/50 stanku). Chvili courame po meste, ale protoze vsude u pamatniku bude milion thajcu a je vedro, tak jedeme domu. Zastavujeme se v IT obchodaku pro prazdne DVD a nejaky film (Brus je maniak na nakupovani dvd filmu). Doma testujeme to kopirovani DVD a hrajeme na PS2 auticka :-). Na navstevu prijel Brusovo poslicek na pokec a ja domluveno, ze si vecer jdeme s Thajci zahrat billard (normalne hraji jen za penize, ale prej pro nas udelaji vyjimku). Taky mi Brus domluvil, ze me zitra odveze na motoroce za 150b na jizni autobusak (on je sice na zapade, ale Thajci maji ve vsem zmatek, tak se ani nedivim), docela se jizdy pres cele mesto s batohem na zadech bojim, ale uvidime ... Takze dneska zase flakaci den, ale co jsem na dovolene :-) Zacinam se menit z cestovatele na turistu, coz nechci. Od zitra vazne zase cestuji. Hrajeme chvili na PS2 a prichazi ridic TO, ktery nas bere do billiard klubu. Jsme tu uplne prvni cizinci od zalozeni. Asi 15 minut si nas tam domorodci prohlizeli a pak prisli ke me, jeden me chytnul za bricho, usmal se a neco rekl (asi veseleho, protoze se vsichni mimo me smali). Hraje se udajne anglicky billiard, koule jsou barevne a chvili mi trva nez to pochopim. Brus se uci sazet a za hodinu prohral vsechny drobne co mel. Jdeme domu a myslel jsem, ze ten den konci. Jenze ted to teprve zacina ! Po ceste jdeme na veceri (samozrejme ryze s masem a jak je v Bankogku u nas normalni tak pivecko) do hotelu, kde pracuje Brusovo kamaradka. Brusovi pri jidle zavolal kytarista z jeho oblibene kapely (jak jsme na ni byli minuly tyden), ze hraje v nejakem jinem klubu. Udajne je to tezke najit, takze to taxikari musi vysvetlit kamaradka. V tom klubu asi taky nikdy nevideli belochy, protoze jsme vzbudili docela dost pozornosti. Kapela rekla "hello Mr. Brus, hello Mr. Tom", tim jsme ziskali respekt a muzeme zacit. Hrali stouny, acdc a mistni vypalovacky, bylo to dobry. Vsichni v kapele maji dlouhe vlasy a je mi ted lito, ze jsem si je nechal ostrihat, mohl jsem hodit repou :-) Po nejake dobe prijela i kamaradka a kdyz videla Bruse rekla "opily" (umi jeste "na zdravi" a "kurva" -> bohuzel ji Brus vysvetlil, ze to znamena dekuji). Kdyz jsem sel ven, tak za chvili za mnou vybehla a rikala, ze je to tady nebezpecny a ze mam byt vevnitr, tak jsem se radeji vratil. Jeden host mi prinesl led do piva (uz normalne piju pivo s ledem jako domorodci) a mel radost, ze jsem si s nim tuknul. Nekdy po dvanacte prestali hrat a Brus si povidal s kapelou thajsky, ke me prisel klavesista a chtel si povidat anglicky, ale umel jen "odkud jsi" a "jak se ti libi thajsko", takze konverzace rychle utichla (ja jsem se teda take moc nesnazil komunikovat, to je pravda) a jen jsem popijeli. DOma jsme jeste dali zavody auticek a nekdy pred 3 jsme sli spat. Dal jsem sam sobe virtualni diplom "nejlepsi prazsky parmen v Bangkoku".
|